Klinické kódování

Problematika kódování je hlavním aspektem ovlivňujícím správné fungování systému DRG. Základem kódování je přepis záznamu o pacientově stavu (obtížích, diagnozách, léčbě, atd.) psané v lékařské terminologii do alfanumerického kódu. Přesněji řečeno přiřazení patřičného kódu MKN-10 ke každé diagnóze, odpovídajícího kódu ze seznamu výkonů každému výkonu s bodovými hodnotami a výběr vedlejší diagnózy. Předpokladem je, že jsou tyto kódy standardizovány a národně či nadnárodně uznávány. Pro zajištění kvality dat vstupujících do systému DRG musí být přepis do kódu úplný, přesný a smysluplný.

Kódování slouží jak pro účely vykazování provedené práce, její vyúčtování, statistické a klinické analýzy, tak i pro manažerské potřeby v případě hodnocení kvality a výkonnosti. V praxi má každý kód svůj určitý význam, lze jej přiřadit k určitému konkrétnímu pojmu (diagnoze,léčbě, apod.) . Avšak naopak, ne všechny případy (alternativy) lze zařadit pod individuální kód. Existuje totiž takové množství alternativ, které není možné (nebo by nebylo praktické) takovým způsobem zachytit.

Z tohoto důvodu je nutné brát ohled na několik skutečností:

• V některých případech je nutné použít kódování, které odpovídá realitě jen přibližně
• Pro většinu kódovaných seznamů je nutné využít metodiku (pro správnou volbu prvku v seznamu)
• Oproti klinickým popisům (textovým popisům) je kódovaná informace často obsahově chudší

Kódování má velmi významný vliv na finanční stránku nemocnic, na vypovídací hodnotu systému a vůbec na důvěru v DRG jako takové . Nesprávné kódování z hlediska hlavních, vedlejších diagnóz, komplikací, komorbidit apod. může vést k značnému podhodnocení nákladů, které byly v případu použity a které následně nemocnice na základě DRG předkládá k vyúčtování zdravotní pojišťovně. Právě ona hlavní diagnóza, spolu s komplikacemi a komorbiditami zásadním způsobem ovlivňuje zařazení DRG případu a tedy i finanční ocenění případu. Špatná či účelová klasifikace případů do DRG skupin může negativně ovlivnit finanční stabilitu zařízení.

Chybné kódování také snižuje vypovídací hodnotu základních parametrů DRG jako je relativní váha. Je tedy více méně jasné, že vše stojí a padá s kvalitou primárních dat, které jsou na vstupu kódování a na kódováním samotném (diagnozy, výkony, důvody propuštění, atp.).

Na začátku kapitoly jsme se zmínili o MKN – 10, neboli mezinárodní klasifikaci nemocí. Jedná se systém, který označuje a klasifikuje lidské onemocnění, poruchy, zdravotní problémy atp. Pomocí kódu složeného z písmene latinské abecedy a číslic. Základem MKN – 10 je číselník se znakovými kódy nemocí s diagnostickými popisy a výkladem u jednotlivých položek. Pro příklad uvádíme alespoň tabelární seznam jednotlivých skupin nemocí.

Pro zhrnutí lze obecně říci, že:

• Kódování je závislé na klinické dokumentaci
• Základem kódování jsou kódované seznamy pojmů (seznamy nebo klasifikace) a návod k jejich použití
• kódované informace jsou využívané především pro NZIS, DRG, hodnocení kvality zdravotní péče, výkazy produkce ZP
• Kódování významným způsobem ovlivňuje kvalitu výstupů a využívání systému DRG