Zásady komunikace se starými lidmi.

Doporučení pro komunikaci se starými lidmi

• Starého člověka je třeba chápat jako osobnost i tehdy, je-li      postižen demencí nebo je upoután na lůžko s poruchami řeči a paměti.
• Lidem ve vyšším věku nepřipomínejte stáří, je to nevhodné a      netaktní, zvláště tehdy, prožívá-li člověk toto období negativně.
• Familiární oslovování „dědečku, babičko“ je silně nevhodné a      devalvující. Oslovujte jménem.
• Staří lidé nemají rádi náhlé změny, proto jim vše dopředu      oznamte, připravte je na ně.
• Starejte se o starého člověka se zájmem, trpělivostí a      porozuměním. Vytvářejte atmosféru laskavosti a důvěry. Toto je důležité      zvláště proto, aby starý člověk neměl ostych vyprávět nejen o svých      těžkostech, ale i o prožitcích a pocitech. Nesmí chybět schopnost empatie      a naslouchání. Při rozhovoru se držte tématu a snažte se rozpoznat skryté      důvody a přání. Klaďte důraz na neverbální komunikaci, vyjadřuje mnoho,      někdy víc než slova.
• Se starým člověkem mluvte jasně a zřetelně, zpětně se přesvědčte,      zda vám porozuměl.
• Je-li postižena mimika (např. cévní mozkovou příhodou), pozorně      sledujte mimiku a gestikulaci. Naučte se rozpoznat projevy bolesti,      radosti, smutku či strachu. Pokládejte jen takové otázky, aby vám mohl      odpovědět jednoduše.
• Své problémy nepřenášejte na starého člověka. Hovořit o nich      znamená zablokování hovoru o jeho problémech.