Morální a etická stránka řeči - devalvace a evalvace

 

Řeč je formou sociální interakce a má i svůj etický aspekt. Dotýká se osobnosti člověka, jeho sebevědomí a důstojnosti. Toto může být v průběhu komunikace narušeno až poškozeno.

 

Devalvace - jde o snížení hodnoty člověka v očích druhých lidí, případně i v jeho vlastních očích. Např.

  • Neoprávněné obvinění či podezírání.
  • Nařčení z nekalého úmyslu či činu.
  • Namyšlené, povýšené, chladné či odměřené      chování.
  • Považování člověka za nedůvěryhodného, jeho      sdělení za nedůvěryhodné.
  • Urážení, hrubé, necitlivé, nepřátelské chování.
  • Zasahování a skákání do řeči, aniž by dotyčný      mohl to, co chce, říci.

Ve všech těchto a mnoha podobných případech projevů neúcty nabývá člověk dojmu, že jeho lidská důstojnost není respektována tak, jak by respektována být měla.

 

Evalvace – jde o projev patřičné úcty a respektu k člověku. Jde o chování taktní, zdvořilé, laskavé, slušné. Např.

  • Pozorně nasloucháme, věnuje pozornost      sdělovanému.
  • Neskáčeme do řeči, necháme hovořícího doříci,      co říci chce.
  • Projevíme slovo uznání, pochválíme, kladně      ohodnotíme.
  • Projevujeme opravdový, ryzí, autentický,      nepředstíraný zájem o druhého člověka.

 

 

Last modified: Friday, 27 March 2015, 10:16 AM