Jak se dělí délka pobytu hospitalizace?

Délka pobytu LOS

Délka pobytu představuje dobu, kterou pacient stráví v nemocnici v rámci jednoho případu hospitalizace.

Odráží efektivitu využívání hospitalizačních lůžek oddělení či kliniky, kde je pacient léčen. Pomocí tohoto parametru lze při porovnání s obvyklými hodnotami identifikovat problémy v poskytování zdravotné péče, financování a řízení péče.

Výpočet: LOS = Datum ukončení případu – Datum začátku případu + 1

Přičemž první i poslední den se počítají jako celé dny.

 Průměrná délka pobytu ALOS

Průměrná délka pobytu se stanovuje jako průměr délek ze všech hospitalizací pro konkrétní skupinu případů a období. Jedná se buď o parametr produkce tzn. Představuje průměrnou délku pobytu pro konkrétní soubor případů nebo o parametr DRG skupiny, jehož hodnotu lze nalézt v číselníku relativních vah.

Délka pobytu je aspektem silně ovlivňující náklady na léčení. Neplatí to však absolutně. V případech , kdy jsou vysoké náklady na speciální zdravotnických materiál, implantáty apod. Je pak vliv délky pobytu na náklady případu často nízký.

V rámci konkrétní DRG skupiny lze identifikovat případy s:

·       obvyklou délkou pobytu-tyto případy se označují jako „inliers“;uhrazují se určitou standardní částkou, která je nezávislá na době pobytu;

·       neobvyklou délkou pobytu – tyto případy se označují jako „outliers“;

- Případy s delší délkou pobytu představují větší finanční zátěž pro nemocnici. Důvod je jednoduchý. Ač může mít případ s delší délkou pobytu vyšší náklady, přesto nemocnice inkasuje pouze úhradu odpovídající průměrné délce  pobytu.

- Naopak u krátkých pobytůjdou náklady na případ k tíži plátce. Nemocnice v těchto případech inkasuje standardní úhradu za případ, i když skutečné náklady byly velmi pravděpodobněnižší.

Zde lze dále rozlišovat krátké a dlouhé outliners.

·       Dlouhý outlier – délka pobytu je delší než HTP ;

·       Krátký outlier – délka pobytu je kratší než LTP.

Meze mezi případy, které určují, zda případ spadá do inliersči outliers nazýváme trim-pointy. Pro každou DRG skupinu jsou určeny 2 meze, dolníLTP (Low trim-point) a horní HTP (High trim-point).

Případy uvnitř rozpětí tzv. Inliners se v DRG uhrazují určitou standartní částkou, která je nezávislá na době pobytu. Případy s delší délkou pobytu představují větší finanční zátěž pro nemocnici. Důvod je jednoduchý. Ač může mít případ s delší délkou pobytu vyšší náklady, přesto nemocnice inkasuje pouze úhradu odpovídající průměrné délce pobytu.

Naopak u krátkých pobytů jdou náklady na případ k tíži plátce. Nemocnice v těchto případech inkasuje standartní úhradu za případ, i když skutečné náklady byly velmi pravděpodobně nižší.

Úhrada nákladů na případy, které leží mimo rozpětí se stanovuje na základě dohody mezi nemocnicí a plátcem zdravotní péče. V podstatě by úhrada měla pokrývat dodatečné náklady na případ a neměla by motivovat nemocnice k odmítání komplikovaných případů. Na druhou stranu by výše úhrady měla vést nemocnice k tomu, aby docházelo ke snižování počtu případů mimo meze, nebo alespoň nedocházelo k jejich zvyšování.

Příklad: Budeme vycházet z předchozího příkladu, tedy berme v úvahu pacienty zařazené do DRG 08181 „VELKÉ VÝKONY NA KOLENNÍM KLOUBU BEZ CC“. V číselníku relativních vah pro rok 2008 jsme nalezli kromě hodnoty ALOS (14,88) též hodnoty:

·       LTP = 4,

·       http = 44,

Nyní tedy můžeme rozdělit pacienty na inliers a outliers:

Pacient s délkou pobytu 3 dny má LOS menší než LTP (3<4), jedná se tedy o krátkého outliera.

Pacient is délkou pobytu 14 a 16 dní spadají do intervalu 4 až 44 dní, jde tedy o inliera.

Pacient s délkou pobytu 47 dní má LOS větší než HTP (47>44), jedná se tedy o dlouhého outliera.