Neklinické moduly NIS

V každé nemocnici probíhají obdobné základní administrativní činnosti související s příjmem a propouštěním pacientů. Pacientům je založena dokumentace, případně je vyhledána dokumentace o předchozí hospitalizaci v archivu, zapsány jsou základní údaje o nové hospitalizaci či aktualizovány údaje již registrované, pacientovi může být přidělen identifikační štítek či páska. Tato činnost probíhá v přijímací kanceláři nemocnice. Tu si lze představit buď jako jedno fyzické pracoviště, nebo jako pracoviště virtuální, na němž lze administrativní příjem a propuštění pacienta provádět kdekoliv ve zdravotnickém zařízení. Předpokladem existence virtuálního příjmového pracoviště je samozřejmě funkční informační systém.

Obrázek 12 - IKEM - informační kancelář a recepce centrálního příjmu pacientů

Centrální příjem pacientů či centrální kartotéka pacientů je jednou z páteřních součástí NIS. Funkce této komponenty zajišťují nejen administrativní příjem a propuštění pacientů, ale umožňuje tvorbu řady povinných statistických výstupů, hledání pacientů resp. případů hospitalizace dle zadaných kritérií. Je také nezbytným pomocníkem informační kanceláře při hledání umístění pacienta na odděleních v době návštěv.

Pacienta lze nejen přijmout na konkrétní lůžko konkrétního oddělení, ale také objednat laboratorní, rentgenologické či jiné vyšetření. Zobrazit lze přehledy přijatých pacientů k určitému datu či šech pacientů v nemocnici, stejně jako pacientů čekajících na určité vyšetření.

Obrázek 13 – Čekárna pracoviště centrálního příjmu pacientů nemocnice v Šumperku

Informační systémy stravovacích provozů nemocnic mají za úkol podporovat přípravu pokrmů, včetně přípravy diet, řeší logistiku objednávání a výdeje stravy jak pro pacienty, tak pro personál nemocnic. Zapojení těchto systémů do NIS přináší nemocnicím řadu výhod. Při příjmu či propuštění pacientů je automaticky informován stravovací provoz, každá změna ordinace diet se okamžitě objeví v objednávce počtu dávek stravy na další den, zaměstnanci si mohou dopředu vybrat z nabídky jídel. Tím se výrazně zefektivňuje celková logistika stravovacího provozu. Informační systém samozřejmě řeší veškeré výkaznictví a podklady pro účetní evidenci stravovacího provozu, skladovou evidenci zásob, složení receptur a diet.

Při výdeji stravy se čím dál více využívají čipové karty, RFID čipy, či bezkontaktní magnetické karty k identifikaci strávníků resp. při úhradě odebraných jídel zaměstnanci či dotykové obrazovky kiosků pro objednávání jídel. Samozřejmostí bývá i možnost výběru jídel pomocí nemocničního intranetu.

Nemocnice jsou nejen místem poskytování zdravotních služeb, ale zároveň také podnikem v tom nejlepším slova smyslu. V daném místě zpravidla patří k největším zaměstnavatelům a každý rok hospodaří s rozpočtem v řádu desítek až stovek milionů korun. Rozpočet větší krajské nemocnice hravě přesáhne miliardu. Je proto logické, že velmi záleží na efektivitě všech správních činností nemocnic a kvalitě podkladů pro rozhodování manažerů.

Základním zdrojem příjmu většiny nemocnic jsou úhrady ze všeobecného zdravotního pojištění za péči poskytnutou pojištěncům. Zdravotní péče je hrazena na základě smlouvy se zdravotní pojišťovnou a vykazována prostřednictvím tzv. datových vět. Pro každé zdravotnické zařízení je klíčové, aby získávalo dostatečné množství finančních prostředků na pokrytí provozních nákladů a na svůj rozvoj. Proto je klíčové, aby byl výkazy zdravotní péče připraven co nejdříve po poskytnutí péče pacientovi, aby na něm nechyběli žádné položky důležité pro vyúčtování. Jinými slovy, každá nemocnice se snaží vystavit účet co nejdříve po propuštění pacienta či již v průběhu jeho léčby. Za to obvykle zodpovídá oddělení pro styk s pojišťovnami.

Činnost tohoto oddělení spočívá v přípravě dat pro vyúčtování zdravotní péče na základě podkladů ze všech oddělení, sumarizace vykázané péče a předání datových souborů zdravotním pojišťovnám v dohodnutých, obvykle měsíčních, termínech. Oddělení také zodpovídá za řešení odmítnutých vět elektronického vyúčtování z důvodů věcných či obsahových chyb, za jejich opravu a opětovné vyúčtování.

Vyúčtování se děje převážně na bázi sazebníku výkonů, zvlášť účtovaných léků a speciálního zdravotnického materiálu, ale v posledních letech se stále ve větší míře prosazuje úhrada dle klasifikace případů do diagnostických skupin (tzv. DRG – Diagnostic Related Groups).

Každá nemocnice musí dbát na úspěšnost svého hospodaření, proto je kvalitní komponenta centrálního vyúčtování výkonů jednou z nejdůležitějších komponent NIS. Kromě podkladů pro vyúčtování a přípravy datových vět jsou touto komponentou vytvářeny ekonomické a manažerské podklady a statistické přehledy pro management a controlling nemocnice.

Další z hlavních administrativních komponent NIS jsou standardní účetní modul a mzdová agenda. Tyto části NIS bývají velmi často řešeny standardními produkty, neboť provoz nemocnic je z pohledu účetní evidence či mzdové agendy obdobný jiným podnikům. Velké nemocnice využívají integrovaných řešení, tzv. ERP systémů (Enterprise Resource Management), které mohou mít řadu dalších modulů – např. skladové hospodářství, evidenci nemovitého a movitého majetku, správu budov a podobně.

Informace o zdravotních výkonech a nákladech na jednotlivé provozy nemocnice bývají konsolidovány v tzv. manažerském informačním systému, který dává managementu jak globální pohled na výkonnost a efektivitu nemocnice jako celku, tak možnost detailního pohledu na efektivitu jednotlivých oddělení či pracovišť. Manažerské informační systémy by měly být schopny nejen analyzovat současný stav nemocnice a zobrazovat jeho historický vývoj, upozorňovat na vznik možných rizik, ale také modelovat budoucí ekonomický vývoj nemocnice za různých vstupních podmínek.

Takové modelování se označuje jako what-if analýza. Některé z existujících systémů dokážou porovnávat výsledky efektivity hospodaření a kvality poskytování zdravotní péče mezi nemocnicemi a jsou tak důležitým vodítkem pro management nemocnic.