·Rozdělení klinických laboratoří podle systému jejich práce.
·Seznámení sprovozem v laboratoři, průchod vzorku laboratoří.
Klinické laboratoře (neboli laboratorní komplement) mohou mít mnoho specializovaných pracovišť, které se liší systémem práce se vzorky. Z hlediska informačních systémů je rozdělujeme:
·Biochemicko – Hematologická pracoviště (biochemie, hematologie, imunologie, virologie, parazitologie, serologie, …) znají rozsah požadovaných testů před započetím analýz. Vzorky se před analýzami upravují fyzikálně-chemickými metodami a výsledky bývají známy v relativně krátkém čase.
·Mikrobiologická pracoviště (klinická bakteriologie, ATB, mykologie, sanitární mikrobiologie, infekce, hemokultury, …) provádí na vzorcích základní testy a teprve podle jejich výsledku plánují dále navazující testy. Vzorky bývají většinou kultivovány a výsledky jsou známy většinou v řádu několika dnů či týdnů.
·Krevní banka a sklad (transfůzní služba) zahrnuje celý proces příjmu a odběru dárcovského materiálu od odebrání předodběrového vzorku přes výrobu krevních konzerv a derivátů až po sledování přidělení derivátu pacientovi, jemuž je určený.
V rámci všech cvičení se budeme zabývat pouze biochemicko-hematologickým provozem, který je nejběžnější a zpracovává největší objem vzorků a vyšetření.
1) Vzorky od pacienta přicházejí do laboratoře vždy s papírovou průvodkou obsahující informace o pacientovi, žadateli, plátci, požadavcích a jejich urgentnosti. Tyto informace lze do LIS přepsat ručně, načíst ze standardizované žádanky (OMR, OCR), nebo importovat ze souboru vytvořeného spolupracujícím informačním systémem (typicky znemocničního IS (NIS)).
2) Na příjmu vzorků do laboratoře se požadavky od jednoho pacienta zapíší do celkové žádanky Centrálního příjmu (CP). Při uložení žádanky CP dojde k rozdělení požadavků na jednotlivá pracoviště a současně se vytisknou jednoznačné identifikační štítky pro jednotlivé materiály obsahující čárový kód (BC). Další zpracování vzorků, stanovování hodnot, jejich schvalování a distribuce zpět k žadateli již probíhá na úrovni daného pracoviště (tzv. Bloku).
3) Stav žádanky je indikován informačním systémem pomocí indikátoru (zatržení) ve stavových sloupcích. Žádanka prochází v průběhu zpracování laboratorního vzorku následujícími stavy:
·Každá žádanka by měla obsahovat jedno a více požadovaných vyšetření (metod). Existuje-li na žádance alespoň jedna metoda, zaškrtne se pole „M“.
·Pokud mají být požadované metody změřeny obousměrně komunikujícím analyzátorem, analyzátor tyto metody označí a začne vzorek zpracovávat (O).
·Po změření metod přeposílá analyzátor výsledky do LIS, nebo je laborantka zadává ručně. Pokud jsou na žádance ke všem požadavkům doplněny výsledky, zatrhne se (V).
·Po stanovení výsledků metod musí žádanku potvrdit jeden (či více) pracovníků laboratoře. Pro každé pracoviště se nastavuje vlastní kombinace potvrzování, která se může skládat z:
o potvrzení výsledků před jejich příjmem z analyzátoru (Ka)
o potvrzení laborantkou (KL), jinými slovy potvrzení kompletnosti žádanky
o lékařské kontroly 1 (LK1) – může být kontrola chemikem, nebo kontrola lékařem
o lékařské kontroly 2 (LK2) – může být kontrola lékařem, nebo kontrola primářem
·Po kompletním potvrzení žádanky probíhá (většinou automaticky) tisk (T), popř. distribuce dané žádanky žadateli elektronickou formou – export (E).
4) Na konci každého pracovního dne se provede akce „ukončení provozu“, jehož součástí je tisk knih (hlavní kniha, kniha metod, denní seznam pacientů, extrémní výsledky, …) a údržba systému (odmazávání logů, tiskových sestav, synchronizace číselníků, …)
5) Kompletní žádanka, která byla expedována k žadateli (vytisknutý výsledkový list, nebo exportní soubor) čeká v systému na konec pracovního dne spojeného s archivací. Tento proces se provádí jednou denně (většinou v nočních hodinách) a při něm se žádanky z denního souboru (aktuální žádanky) přesouvají do archivu (kompletní historie záznamů laboratoře).
6) Ze žádanek v archivu se na konci výkaznického období (standardně měsíčně) vytvoří pojišťovnické „doklady“ pro jednotlivé žádanky a ty se prostřednictvím tzv. „dávek“ odešlou zdravotním pojišťovnám k proplacení.
7) V archivu (databázi výsledků) žádanky zůstávají bez omezení, lze se na ně kdykoliv podívat a při hodnocení nových výsledků mohou sloužit u vyšetřovaného pacienta ke srovnání s dřívějšími hodnotami (tzv. kumulativní nález).